V čem se liší OSVČ podnikatel a zaměstnanec…?

Uspět dnes jako OSVČ podnikatel to je tvrdá řehořela a do budoucna to nevypadá jednodušeji – jaké jsou výhody a nevýhody OSVČ podnikání? Poslední dobou se setkáváme s čím dál častějšími útoky ze strany politiků a odborářů na osoby samostatně výdělečně činné, zkráceně OSVČ – tedy podnikatel, který má malé podnikání.rnV čem tkví hlavní odlišnosti mezi skupinou těchto malých podnikatelů a klasických zaměstnanců? A kdo z nich má výhodnější podmínky? Zmíněné útoky byly příčinou vzniku velkého srovnání těchto dvou subjektů. Veřejnost zajímalo, která skupina si stojí v pomyslném žebříčku lépe. Každá z nich má totiž odlišné podmínky, odvádí do státního systému odlišnou částku a to všechno se následně projevuje i ve výši důchodu.

Hlavní rozdíly OSVČ podnikatel a ZAMĚSTNANEC

Pokud vezmeme v úvahu sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance a dále pak to, které za sebe hradí OSVČ, vyjde nám zajímavý výsledek. Pravdou totiž je, že podnikatelé zde platí téměř dvakrát více než subjekty v klasickém zaměstnaneckém vztahu.

Další odlišnosti spočívají v náhradě při nemoci.

Zaměstnancům náleží za prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti od zaměstnavatele určitá náhrada, která se podepíše na jejich výplatní pásce.

Podnikatelům za dobu nemoci případný ušlý zisk v žádném případě nenáleží.

Zatímco každý zaměstnanec má ze zákona právo na dovolenou, pro OSVČ toto pravidlo neplatí. Své odvody na sociální a zdravotní pojištění navíc musí hradit i v případě, že nedosahují patřičných zisků.

Každý zaměstnanec má dále ze zákona zaručeno, že jeho pracovní pozice nemůže být z ničeho nic zrušena, aniž by mu náležel nárok na odstupné. OSVČ je poté opět v nevýhodnější pozici, jelikož díky nesplaceným pohledávkám může ukončit činnost prakticky ze dne na den.

Poslední rozdíl se týká ručení za případnou škodu. Zatímco zaměstnanec je v takovém případě povinen ručit za škodu odpovídající výši čtyřnásobku jeho hrubé mzdy, osoby samostatně výdělečně činné ručí celým svým majetkem.